Město Rotava
Rotava

Dne 12. 2. 2025 nebudou z provozních důvodů dostupné služby ověření podpisů a listin Czech POINT. Děkujeme za pochopení

Seznam pamětihodností v okolí

1. Rotavské varhany, Rotava

Rotavské varhanyPřírodní památka je tvořena čedičovým tělesem o rozloze 0,4 ha ve tvaru milíře. Návštěvníka zaujme především východní část, tvořená čedičovými sloupci vysokými až 12 m, průměr sloupů činí 19 – 39 cm. Sloupcovitá odlučnost přechází ve zvětralinách po obvodu tělesa v kulovitou odlučnost. Památka se nachází přibližně 700 metrů severně od křižovatky silnic v dolní části města v nadmořské výšce 614 – 630 m. Kolem památky vede naučná stezka Rotavské varhany.

Zdroj: Zahradnický, J., Mackovčin, P.: Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Okres Sokolov, Praha 2004

2. Kostel sv. Petra a Pavla, Rotava

Kostel sv. Petra a Pavla v RotavěI když římsko-katolický kostel sv. Petra a Pavla v Rotavě není z hlediska stáří objektu příliš výjimečný, stal se zajímavý jako symbol solidarity. Stavba byla zahájena v roce 1914, avšak práce byly přerušeny 1. světovou válkou, proto byl kostel vysvěcen pražským arcibiskupem Františkem Kordačem až v roce 1925. Vybavení kostela bylo pořízeno z darů rotavských občanů, zvony byly odlity v rotavských železárnách. Okolo kostela se rozkládal park, který byl lemován smrky vysázenými do tvaru srdce. U severní zdi kostela stojí památník rotavským obětem 1. světové války.

V letech  1993 - 2005 se kostel podařilo zrenovovat na základě výzvy bývalého faráře. Díky uspořádané veřejné sbírce, vlastnímu vkladu farnosti, brigádám farníků a sponzorům byl kostel s přispěním místních firem a soukromých osob kompletně zrekonstruován. Kostel se tak stal vzorem spolupráce a solidarity věřících různého vyznání a bývalých i současných obyvatel města. Kostelík je situován při silnici spojující horní a dolní část Rotavy, kolem památky vede naučná stezka Rotavské varhany.

Zdroj: Rojík, P., text k naučné stezce Rotavské varhany, dostupný volny-cas/naucna-stezka/  [cit.  10. 10. 2017]

3. Zatopený lom Kernberg, Jindřichovice

Zatopený lom KernebrgLom je ukryt v zeleni přibližně 2,5 km severozápadně od obce. Nejstarší zmínky o existenci zdejšího čedičového lomu jsou z roku 1785. Těžilo se z vyhaslé sopky - kopce Kernberg, příkře vystupujícího 76 m nad okolní náhorní planinu. V roce 1905 byla těžební činnost rozšířena o zařízení na výrobu čedičového štěrku - parní drtírnu a třídírnu, byly zde vyráběny čedičové kostky pro celou monarchii. V tehdejší době těžba probíhala metodou odlamování čedičových sloupců, vysokých až 40 metrů. Za světových válek v lomu pracovali váleční zajatci a totálně nasazení lidé. Po znárodnění v roce 1945 těžba pokračovala až do roku 1995, kdy byly zásoby vyčerpány. Dříve největší lom v Československu, tvořený horninou zvanou nefelinický bazanit, velmi podobnou čediči, je dnes zatopen, neboť po vytěžení povrchových zásob čediče pokračovala těžba z hlubin bývalého vulkánu. V současnosti (r.2017) je bývalý lom v péči potápěčů, pro které je jezero oblíbenou lokalitou. Voda v něm má parametry pitné vody.

Zdroj:

4. Zámek, Jindřichovice

Zámek JindřichovicePůvodní zámek v Jindřichovicích nechal postavit Viktorin Šlik, zakladatel jindřichovické rodové větve rodu Šliků, v blízkosti původní dřevěné tvrze přibližně v polovině 16. století.  Současný objekt zámku nechal zbudovat Jan Hartvík Nostitz, v roce 1824 nechal zámek přestavět další člen rodu Nostitzů, hrabě Bedřich.  Zámek byl zvětšen o osm velkých komnat a sál, komnaty byly bohatě vyzdobeny obrazy, především se jednalo o portréty vojevůdců z třicetileté války.

Čtverhranná barokní budova zámku s bočními věžemi má severní a jižní průčelí zakončené pseudogotickými ústupkovými štíty, vedle vchodu do nádvoří je vsazen reliéf z načervenalého kamene, znázorňující svatého Jiří v boji s drakem. Výjev je doplněný prosbou o ochranu domu. V současnosti sídlí v objektu zámku Státní okresní archiv Sokolov.

Zdroj: Kotěšovec, V.: Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka; Praha 2011

5. Mauzoleum válečných zajatců, Jindřichovice

Mauzoleum JindřichoviceV roce 1915 byl na okraji obce Jindřichovice založen zajatecký tábor. Váleční zajatci byli využíváni především jako levná pracovní síla – pro blízký lom, rotavské strojírny, sokolovské chemické závody, při stavbě silnic. Ve 100 barácích tábora bylo umístěno až 28 000 zajatců, do konce 1. světové války zde zemřelo hladem a na různé nemoci od neštovic po skvrnitý tyfus přes 7 000 osob, převážně Jihoslovanů.

V roce 1928 byl nákladem československé a jugoslávské vlády vybudován v místech táborového vodojemu památník obětem rakouského militarismu. Pozemek zakoupila srbská vláda a zbudovala zde monumentální mauzoleum, kam byly uloženy ostatky cca 7 200 zajatců. V roce 2011 bylo mauzoleum zrekonstruováno za finanční účasti Ruské federace.

Zdroj: Kotěšovec, V.: Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka; Praha 2011

6. Vysoká pec, Šindelová

Vysoká pec v ŠindelovéŽelezo se v Šindelové vyrábělo již na přelomu 16. a 17. století, jednalo se o tyčovinu a plech. Postupem času se výroba rozšiřovala a modernizovala a tak počátkem 19. století je již vysoká pec popsána jako zařízení na dvojí oheň, tedy pokroková novinka umožňující nepřetržitý provoz. V roce 1818 byla pec radikálně přestavěna. Konstrukce byla sestavena z kvádrů, spojených silnými železnými svorkami a traverzami. Její vnitřní průměr měl 1,7928 m (1 český sáh), vnitřní výška činila 6 sáhů, tedy 10,757 m. V peci se mohlo tavit 7 407 kg materiálu. Za 24 hodin pec vyrobila přibližně 2,5 tuny surového železa nebo litiny. V té době (počátek 19. století) zaměstnávaly železárny 400 lidí. Rybník Teich v obci Šindelová dodával vodu na pohon železářských zařízení.

Vysoká pec zanikla v důsledku hospodářské krize v 70. letech 19. století. Za druhé světové války byla výroba obnovena pro válečné účely. Personálně byl provoz zajištěn z místního zajateckého tábora a také pomocí totálně nasazených dělníků z okupovaných zemí, také z Čech. Konečné zastavení výroby nastalo 16. 6. 1945.

V současné době (r. 2017) probíhají intenzivní práce na rekonstrukci objektu.

Zdroj: Kotěšovec, V.: Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka; Praha 2011

7. Kamenný hřib, Šindelová

Kamenný hřib u ŠindelovéPřírodní památka leží v nadmořské výšce 665 metrů, severovýchodně od obce Šindelová, přibližně 300 m od křižovatky silnice směřující na Přebuz se silnicí vedoucí do Nejdku. Hřib je tvořen horskou žulou, má půdorys přibližně 5 x 3 metry a výšku 3 metry. Kamenný blok vznikl deskovitou a kvádrovou odlučností horniny a jejím obrušováním vátým pískem v dobách ledových. Je vodorovně rozčleněn na několik částí. Hřib je výrazným krajinným prvkem.

Zdroj: Zahradnický, J., Mackovčin, P.: Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Okres Sokolov; Praha 2004

8. Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště, Přebuz

Rolavská vrchovištěRolavská vrchoviště se nacházejí severně od obce Přebuz v oblasti pramene říčky Rolavy. Jsou tvořena především společenstvy rašelinných smrčin, podmáčených smrčin a horských třtinových smrčin, společenstvy vrchovišť s klečí, otevřených vrchovišť, vrchovištních šlenků (šlenk - vlhká prohlubeň), přechodových rašelinišť a horských a podhorských vřesovišť, jedinečná společenstva rostlin a bezobratlých živočichů. Mystický ráz krajiny působí na návštěvníka melancholickým dojmem a nechá ho zapomenout na všednodenní starosti.  

Zdroj: Zahradnický, J., Mackovčin, P.: Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Okres Sokolov; Praha 2004

9. Bývalý důl Rolava (Sauersack), Přebuz

Sauersack PřebuzV úchvatné krajině v okolí nejmenšího města v republice, Přebuzi, jsou rozmístěny více či méně skryté upomínky na těžbu cínu, která se v této oblasti datuje již od 16. století. K těm nejmladším těžebním reliktům patří pozůstatky po bývalém důlním závodu Rolava (Sauersack), vybudovaném v roce 1940 mezi Rolavou a Jelením (Kranisberg). Hlavní těžní Šachta 1 byla vyhloubena a vyzděna do hloubky 100 m, později 120 m, na výstavbě dolu pracovalo 300 – 400 mužů včetně 160 francouzských válečných zajatců. Následně byla otevřena i Šachta 2, jejíž hloubka dosahovala 175 metrů. Součástí závodu byla úpravna rudy a další provozy, jako truhlárna, kovárna, krejčovská i obuvnická dílna a dva obytné domy pro zaměstnance a jejich rodiny. Váleční zajatci byli zpočátku (v r. 1940) ubytováni v ubikacích, které se později (v r. 1941)  staly základem regulérního zajateckého tábora, ležícího podél jižního okraje silnice spojující Rolavu  a Jelení. Nejvyšší počet zajatců – 381, zde byl evidován v roce 1944, celkový počet zaměstnanců v tomto roce byl 750. Důl byl brzy po válce uzavřen i přesto, že nebyl dotěžen. Příčinou byly problémy s odčerpáváním důlních vod.  V místě dosud stojí ruiny bývalých objektů dolu, např. úpravny cínové rudy či kruhového zahušťovače kalů zbavených rudy. Asi 1,5 km východně při silnici je ústí dědičné štoly sv. Jiří, kterou byly šachty odvodňovány.

Zdroj: Rojík, P.: Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří; Sokolov 2000

10. Lovecký zámeček Favorit, Šindelová

Zámek FavoritLovecký zámeček Favorit, původně pojmenovaný  Mes Idées (Mé myšlenky), nechal vystavit František Antonín Nostitz v roce 1769 jako svatební dar pro svoji nevěstu, Ažbětu z Nostitz-Rienecka, rozenou Krakovskou z Kolovrat. Původně strohá stavba s kaplí sv. Huberta byla na počátku 20. století přestavěna již pod názvem Favorit do dnešní podoby. Hlavní trojkřídlou stavbu doplňuje „cizinecký trakt“ – obytné prostory pro hosty, dva objekty hájovny a nová kaple sv. Terezie z Avily. Elektrifikace zámečku proběhla v letech 1919 – 1920. Zámeček patří soukromé firmě a je nepřístupný. Přesto je možné jej vidět z cesty, která odbočuje ze silnice při cestě z Jindřichovic do Šindelové asi po 1 km doleva.

Zdroj: Kotěšovec, V.: Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka; Praha 2011

11. Rozhledna Cibulka, Oloví

Rozhledna CibulkaJedna z nejkrásnějších rozhleden v Karlovarském kraji stojí na vyvýšenině nad městem Oloví. K rozhledně je možné dojít z různých míst. Nejkratší cesta k rozhledně vede z malého lesního parkoviště u silnice z Oloví do Krajkové, asi 1 km za Olovím. Další dvě trasy nabízí rozcestník u olovského kostela.

Původní rozhledna nad městem Oloví byla slavnostně otevřena roku 1896, asi 1,5 km od místa, kde stojí Cibulka. Byla však zničena během 2. světové války. Projekt nové rozhledny byl zahájen v roce 2011, ke slavnostnímu otevření Cibulky došlo 31. 8. 2014. Rozhledna je vysoká 29,32 m, výška horní vyhlídkové plošiny je 25,15 m. Horní vyhlídková plošina je osazena v kupoli tvaru cibule, spodní plošina tvoří opticky základnu věže. Rozhledna je mimořádně architektonicky zdařilá, o čemž svědčí i ocenění Stavba Karlovarského kraje z roku 2015.

Zdroj: http://www.olovi.cz/rozhledna-cibulka  [cit.  10. 10. 2017];

12. Vysoký kámen, Kraslice

Vysoký kámenPřírodní památka Vysoký kámen se vypíná nad krajinu přibližně 1 km západně od obce Kostelní. Pět skalních útvarů tvořených kvarcitem připomíná hradní zříceninu. Od turistické stezky návštěvník přichází k Vyhlídkové věži, na kterou lze vylézt po žebříku a lávce a rozhlédnout se z horní plošiny, dále pokračuje po hřebeni k dalším dvěma věžím, rozložitému útvaru Hradeb a na jejich konci k věži Zobák. Lokalita je poměrně významným nalezištěm lišejníků a mechorostů. V okolí památky se v minulosti těžila břidlice, poblíž stávalo i pohostinství. Bizarní tvary skal vyvolávaly u návštěvníků nejrůznější představy a tak o Vysokém kameni vznikla řada pověstí, o zlém rytíři a jeho hradu, o skřítcích nebo o „bílé paní“ a velikém pokladu.

Zdroj: Zahradnický, J., Mackovčin, P.: Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Okres Sokolov; Praha 2004

Turistika

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:0
DNES:29
TÝDEN:329
CELKEM:2359314

Překlad (translations)